All posts by Petra Kašparová

23 Lis 2017

Díky Maya Award vzniká film ve virtuální realitě

V Institutu intermédií v těchto dnech vzniká taneční film Competitive plasticity, který bude prezentován v technologii virtuální reality. Koncept filmu zvítězil v námětové soutěži Maya Award, kterou letos poprvé vyhlásil Festival tanečních filmů s podporou Kyliánova nadačního fondu.

Vítězka ceny – režisérka Mária Júdová – se inspirovala básní neurologa Erica H. Chudlera Mozek a choreografií Markéty Kuttnerové LV-426. Pro realizaci svého VR filmu sestavila silný tým, v němž vedle jejího stálého spolupracovníka Andreje Boleslavského, figurují tanečníci Fanny Barrouquérre a Radoslav Piovarči. Při natáčení nepoužívá klasický filmový materiál, ale volumetrické nahrávky a počítačovou manipulaci.

Premiéra i s přednáškou o vztahu tance a virtuální reality je naplánovaná na konec února.

Budeme vás informovat!

01 Zář 2017

České taneční filmy na světových festivalech

V České republice začal před deseti lety podporovat vznik dance for camera Festival tanečních filmů, a to prostřednictvím workshopu Tanec a kamera. Taneční filmy ale vznikají i zcela nezávisle, většinou jako low budget projekty a některé z nich se začaly objevovat na zahraničních festivalech.

Letos například uvede San Francisco Dance film Festival, který se koná v říjnu, hned dva české snímky. Na programu se objeví šestiminutový Beating (ke shlédnutí zde)režisérky Kari Šulc a choreografky Terezy Hradilkové. Druhým filmem, který uvidí diváci a porota festivalu je film Steadfast Reginy Hofmanové.

Na druhém konci světa – na španělské Mallorce, kde se koná Palma Dance film festival, bude uveden film Insomnia (ke shlédnutí zde), který natočily Kristýna Bartošová a Jana Vrana. Věříme, že uspějí!

Taneční film je zatím málo známý obor kinematografie, který se ale postupně dostává do diváckého povědomí. Jedná se o interdisciplinární žánr, v němž se významným způsobem pracuje s (tanečním) pohybem a choreografickým konceptem. Filmový narativ se opírá pouze obrazovou kompozici bez podpory dialogů (ačkoli nevylučuje mluvené slovo). Proto teoretici odvozují historii tanečních filmů až od němé éry grotesek. Moderní podobu taneční kinematografii vtiskla tvorba americké experimentátorky Mayi Deren, která tvořila především ve 40. – 50. letech V počátku 90. let vzniklo několik filmů, které nastartovaly obrovský zájem umělců o taneční filmy – jedná se především o snímky Davida Hintona: Dead Dreams of Monochtrome Man, Strange Fish a o film Clary van Gool Enter Achilles. Velký úspěch později zaznamenal například film Wima Wenderse Pina 3D. Celovečerní formáty patří ke skutečným filmovým klenotům a výjimkám. Dance for camera filmy vznikají nejčastěji jako několikaminutové snímky, které prezentují specializované festivaly po celém světě.