Všichni jsme ve stejném autobuse, ale někteří z nás jsou bdělejší než ti druzí. Pokud vezmeme v úvahu Einsteinův časoprostorový koncept, dostaneme objekt, uvnitř něhož rozumíme všemu, co se stalo a co se stane. Skrz tento objekt cestujeme zcela autonomním dopravním prostředkem, který nazýváme autobusem a který jede jedním směrem, a to vpřed, a má uvnitř jediné okno, a to vzadu. Tento dopravní prostředek pojmenoval astronom Arthur Eddington Šipka času (Arrow of Time). Tuto představu, až tíživě pevně danou, je těžké ignorovat s ohledem na již prokázanou plasticitu času, i když třeba vezmeme v úvahu Heisenbergův princip nejistoty, podle kterého akt samotného pozorování nějakého jevu nebo věci mění jejich výsledek. Je to koncept, který neznehodnocuje pevně daný vesmír, ale spíše umožňuje/dovoluje výklad mnoha světů, známý také jako Multiverse (Multivesmír/Mnohovesmír), s kterým přišel Hugh Everett.